z_hist_ota.jpg, 22kB

Začalo to v palivové nádrži z letadla I.

Když ji tenkrát Ota Vykouk našel, bylo mu jasné, že ji odhodili spojenci při náletech za II. světové války. Vzal si pádlo a výsledek vidíte na fotce. Potom mu jeho táta udělal první sjezdový kajak (papírák s dřevěnou kostrou), na kterém sjezdil Vltavu tak, jako málokdo. Dovolenou bez kajaku a Vltavy si představit nedokázal. Tak se Ota bavil asi deset let, až do roku 1955, kdy mu jednatel ZO Svazarmu L. Kůs navrhl, zdali by nechtěl vést vodácký kroužek pod hlavičkou Svazarmu a za to, že mu vypomohou jednou pramičkou do začátku. A stalo se tak, jak se dohodli. Na pramičce ovšem musí, jak jistě uznáte, někdo pádlovat. A tak se sešli první zájemci: J. Doležal, J. Šuchman, J. Kopřiva, p. Filip, J. Bělohlavý, J. Forejt. Tito vlastnoručně poháněli pramičku z Vyššího Brodu do Budějovic. Další účastníci byli dva konstruktéři ze Škodovky (p. Benda, druhé jméno je dosud neznámé), ti vyrazili na Vltavu v motorovém člunu. Jeli ovšem jenom do Horního Mlýna, kde se ti šikulové převrhli a zadřeli motor. Tak se milí konstruktéři museli spolehnout na sílu vlastních paží a pádlovat tak jako ostatní. Zkrátka, když se jede voda, tak se pádluje a kdo je línej, tomu to Neptun vrátí. Výpravu vedl jak jinak Ota, ale tentokrát už na novém švédském kajaku. Plavba to byla vzrušující a krásná. Za velmi hezkého počasí splouvali spokojeně přes Rožmberk, Zlatou Korunu, Dívčí kámen a dál k svému cíli. Po tak silném zážitku si řekli, že příští rok pojedou zase. Ale nároky se zvyšují. Pramička je fajn, ale kajak je rychlejší a proto se rozhodli, že uspořádají 1. závody a ze získaných peněz si ten kajak pořídí. Tak v roce 1956 vznikl první závod v kanoistice pod názvem:

I. Sedlecká pětistovka.

Závod byl pořádán 1.6.1956 na horním rybníce v rámci MDD. Pozvány jsou pouze plzeňské oddíly: Spartak, Slávia, Lokomotiva, Slavoj a také Spartak Blovice. Na startu se sešlo celkem 76 účastníků. Když zde Karel Hradil vyhrál v kategorii C1 500m, ještě netušil, že za několik měsíců získá na dvojnásobné trati na OH v Melbourne 4. místo.
Ve stejný rok se členové, teď již početnějšího oddílu, zúčastnili 1. závodů Svazarmu, a to ve sjezdu na pramicích z Přeštic do Plzně. Každý začátek je těžký a tak naše posádka mužů do cíle nedorazila. Houdek s Pakšteflem odmítli v závodě dále pokračovat, opustili loď a dalším účastníkům Plochému, Štrérovi a Vykoukovi bylo jasné, že pokračovat již nemá smysl. Čest sedleckých závodníků zachraňovaly dorostenky ve složení Zachová, Kilbergerová, Šmídová, Pakšteflová a Kramlová. Dojely na krásném 3. místě. Po zakončení tohoto závodu byl konečně zakoupen oddílový kajak - "Švéd". Sezóna končí a tak se těšíme, že rok 1957 bude úspěšnější. Zazimování lodí byl problém, ale naštěstí vyšla vstříc továrna (nynější SERW Sedlec), na kterou se dalo a dá vždy spolehnout.

Tak takhle nějak to tenkrát začalo. Pár nadšenců v čele s Otou založili oddíl, který má trvání již 45 let. Další pokračování bude o začátku rychlostní kanoistiky, závodech, nových členech a o založení oddílu Spartak Sedlec.

Začalo to v palivové nádrži z letadla II.

Rok 1957 byl je pro sedleckou kanoistiku velmi důležitý, a to z toho důvodu, že se v Sedlci začíná jezdit závodní nebo-li rychlostní kanoistika. Se závodním sjezdem řek samozřejmě nekončíme, dokonce se nám podařilo získat titul "Přeborník okresu" v jízdě na pramicích a dovolená na vodě být prostě musí, ale o tom později.
z_hist_ota2.jpg, 35kBII. ročník Sedlecké pětistovky
Tento rok pořádáme II. Ročník Sedlecké pětistovky, ale letos ve velkém stylu. K tomuto závodu jsme přizvali zásluhou p. J. Rota motorové kluzáky z Mělníka a krajský aeroklub Plzeň. Na našem malém rybníce se předvedli motorové čluny o kubatuře 250cm3, 350cm3 a dokonce i 500cm3. Kubatura 350cm3 představila vleky na lyžích, na které se dokonce mohl každý přihlásit a vyzkoušet si jízdu na vodních lyžích. Členové našeho oddílu si takovou příležitost nemohli nechat ujít. Největší zájem vzbudily lyže u Baťka, Šmída a u Vykouka. Okusili jak jízdu na lyžích, tak i tvrdost vody. Později si řekli, že by člun mohli sehnat a lyže také, a že by se to dalo provozovat na rybníce častěji. To ale nebylo všechno. Aeroklub Plzeň předvedl výsadek parašutistů s dopadem do vody. Prostě celý den bylo na co koukat. A teď k samotným závodům. Dne 1.6.1957 se konal II. Ročník Sedlecké pětistovky na horním rybníce a opět v rámci MDD. Letos se zúčastnilo dokonce 91 startujících a závod skončil až v odpoledních hodinách. Myslím, že letošní závod se zapsal do paměti lidí celého Sedlce i okolí.
Dovolená na Lužnici 1957
Jeli jsme na dvou pramicích, jedné kanoi a kajaku z Tábora na Zvíkov. Šlajsnu "U Vápeníka" sjíždíme jak na kajaku tak na kanoi. Velmi bravurně sjížděl Jarda Doležal, který potom ještě dlouho "ohmatával" partie svého těla. Druhá propust od Soukeníka byla však velmi divoká. Prvá pramice Doležal, Kopřiva a Horáček projíždějí bez většího nabrání a kajak též. V tom se odráží ode břehu pramice Bayer a Kilbergerová, prvá vlna přelévá se přes příď lodi, nabírá pramici a druhá vlna dokonává své dílo. Úraz z tohoto sjezdu není žádný, pouze plný aparát vody. Na kanoi velmi pěkně projížděli všechny nástrahy řek Horáček s Kopřivou. Při táboření poblíž Bechyně si tito deblkanoisté postavili stan na velmi vzhledném místě. Bohužel však na prameni . V noci oba vytopení shánějí katra z pramic a dávají pod sebe. S raním úsvitem vstávají oba s pruhovanými zády. Druhý tábor naší cesty byl na našem největším retardéru v Novém Mlýně. Tato propust pohlcuje v sobě nedozírnou spoustu vody a řevu. Pramice sjíždějií pod vedením J. Doležala. Kanoe a kajak obnášíme. Na počasí jsme tentokrát štěstí neměli, ale přesto to byla krásná dovolená. Proud, který vznikl na této řece, brzy nás dovezl na soutok s Vltavou. Zarážíme před "Červenskými proudy", rozhodujeme se máme-li jet dále, všichni souhlasí. Vlny se stále zvětšují, je 2,5m nad normál. Kajak není chvílemi ani vidět Ota vidí deblkanoi vždy střídavě podle toho, jak s nimi vlny házejí. Největší problémy má pramice

Začalo to v palivové nádrži z letadla III.

V roce 1958 narostl počet kanoí a kajaků lepených z papíru. První loď byl kajak a postavil ho Ota Vykouk s otcem v garáži. Další loď byla kanoe Jirky Kopřivy. Začal stavět na jaře, otec napasoval přídě a ostatní již dělali kluci sami. Další loď, opět postavená na "Vršku", byla loď Jardy Doležala. Potom následovali ostatní, například Štrér, Batěk, Bayer, Cink a další. V roce 1958 byl opět jako každý rok uspořádán závod Sedlecká pětistovka. Tentokrát musel být posunut termín, protože si Rada žen nepřála, aby tento závod rušil děti při průvodu na MDD. (V předcházejícím roce se při závodech konaly seskoky padákem a předváděla se jízda na vodních lyžích, viz. náš článek v minulém čísle). Účast závodníků byla opět veliká. Stejně tak, jako na dovolené.
Dovolená 1958
Jela se Vltava z Vyššího Brodu na Červenou. Tento rok byl rekordní v počtu účastníků. Dovolená to byla nejkrásnější, jakou si mohli přát. Slunce doslova pražilo celý týden a stav vody na Vltavě byl jedinečný. Na tuto dovolenou se už vybavili opravdu dobře. Jel také F. Haur a R. Šolar, kteří všechny úseky Vltavy zachytili filmovou kamerou a v podzimních měsících tento film promítali v sedlecké sokolovně. Lodě jako obvykle cestovaly vlakem a došly až na pramice v pořádku. Po opravě L. Kůsem a F. Haurem byly druhý den schopny cesty. Přestože většina vodáků už Vltavu dobře znala, neobešla se cesta bez kolizí. První havárie se stala až před Krumlovem, kde na první šlajsně Jarda Horáček zlomil pár žeber v lodi a na druhé šlajsně byl L. Kůs přimáčknut pod pramici a strhl si záda, která měl přes míru opálená. Následovalo pak ještě více koupelí, ale tentokráte vše dobře dopadlo. Budějovice vítaly zavřeným retardérem, a tak museli přenášet po souši. Nový mlýn byl otevřen až po dlouhém dohadování s vedoucím, a to jen na kratičkou chvíli. Na tento průjezd nezapomenou. Ota se musel zavázat a podepsat, že v případě přetržení řetězu na buben je ochoten hradit šestihodinový provoz elektrárny. Dopadlo to však dobře a po průjezdu všichni uháněli dále k cíli, ale také ke konci své dovolené.

Začalo to v palivové nádrži z letadla (IV. část)

Dnes bych rád předložil několik dokumentů o založení kanoistického oddílu Spartak Sedlec.
Takto píše Ota Vykouk, vedoucí oddílu, do časopisu “Vodní sporty”:
Dnem 24.1.1959 byl v Sedlci u Starého Plzence založen kanoistický oddíl Spartak. Dosavadní činnost byla vedena pod Svazarmem, nyní podle výše uvedeného data přešla pod Spartak. V termínové listině na rok 1959 je ještě zaznamenána Sedlecká pětistovka pod Svazarmem, v letošním roce je za spolupráce obou složek. Žádám Vás, bude-li možné učiniti kratičkou zprávu ve vašem časopise o založení našeho oddílu.
Další písemná zmínka je dopis Okresnímu výboru ČSTV v Plzni je o existenci oddílu a žádosti o příspěvek na činnost:
TJ Spartak Sedlec se po dohodě se svými členy, dne 24. ledna 1959 rozhodl k založení kanoistického oddílu.
Vedoucí oddílu: Otakar Vykouk
Hospodář: Doležal Jaroslav
Trenér: Kopřiva Jiří
V minulém roce někteří naši členové se zúčastnili okresních i krajských přeborů v kanoistice na hladkých tratích. Tyto závody však absolvovali většinou na vypůjčených lodích některého plzeňského oddílu. Mezi členy v obci nalézají se většinou lodě vlastní výroby papíráci, turistické, a tři lodě slalomové rovněž postavené svépomocí. Mimo to dvě pramky, které jsou majetkem Svazarmu, taktéž i vagón ČSD, který je používán jako loděnice. Mezi mládeží v naší obci je o kanoistiku veliký zájem, který je podporován všemi našimi občany. Obracíme se proto k Okresnímu výbor ČSTV, aby věnoval patřičnou pozornost našemu mladému oddílu a každý malý příspěvek jak po stránce finanční, tak i materiální je nám velkou posilou do naší práce.
V dalším dopise adresovanému ČSTV se píše o činnosti oddílu:
Jako dodatek k vaší výzvě chtěl bych se zmínit o našem oddíle a krátce vám vylíčit celkovou naši činnost. Vím, že není pro vás zrovna potěšující zpráva, která neuvádí žádnou číslici k II. celostátní spartakiádě, ba ani zmínku o jejím nácviku. Kanoistika nemá v naší obci dlouhého trvání, začali jsme pod Z.O. Svazarmem pouze na pramicích a dnes mládí touží po rychlosti a soutěžení, zapojili jsme se pod TJ Spartak v naší obci. Propagačními závody plzeňských kanoistických oddílů v I. a II. ročníku Sedlecké pětistovky získali jsme to nejhlavnější, o kterém bylo nejvíce pochybováno a to je pevné uchycení tohoto sportu v naší obci. V tiskopise zmiňuji se Vám o naší tělocvičně ve škole, je velmi malá, studená a naprosto nevyhovující k nácviku II.celostátní spartakiády.
Tento článek byl sepsán velmi stroze, ale myslím, že zmínka o těchto dokumentech do naší historie patří. Příště to bude zábavnější čtení.
Pramen: informace čerpám z útržkových poznámek Oty Vykouka, z kronik, korespondence a novin. Pokud bych uváděl zkreslené nebo neúplné informace, dejte mi vědět. E-mail: marek.vavra@seznam.cz
Aktuální informace o oddílu najdete na: www.spartaksedlec.cz
Zvláštní poděkování patří panu Bendovi, spoluzakladateli oddílu za zapůjčené fotografie. autor: Marek Vávra

Otakar Vykouk *25.3.1930 +23.11.1999

Zakládající člen kanoistického oddílu Spartak Sedlec, jeho dlouholetý předseda a trenér. Na jeho počest se 16.9.2000 jela Sedlecká pětistovka jako 1.ročník memoriálu Otakara Vykouka.